Proč vůbec něco zapomínáte? Vždyť jste se učili celé hodiny a velice pilně. Na tyto dvě otázky je velice jednoduchá odpověď. Vaši nově naučenou látky jste neuložili do dlouhodobé paměti, nýbrž do té krátkodobé, takže jste pomalu a jistě vypouštěli většinu naučené látky. My vás ale naučíme, jak se tomuto problému pro příště vyhnout.
1To, co trápí každého začátečníka
Takový začátečník si nejprve ani neuvědomuje, že se děje něco špatně. K tomu zjištění přichází, až když mu učivo přijde nezvládnutelné. Jak to? Vždyť se tak pilně učil. Příčinou náhlého zhoršení ve studiu cizího jazyka velice často bývá, že student zapomněl látku, kterou ještě před nedávnem perfektně ovládal. A proč ji zapomněl? Na to jednoduchá odpověď. Uložil si ji do krátkodobé paměti. Nyní se mu už neučí tak snadno a lehce jako na začátku studia.
To, co se student před pár dny naučil, dnes již neumí. To je důsledek toho, že si látku neuložili do dlouhodobé paměti. V dalších hodinách nemají základy, na které se navazuje. Student látku chápe hůře a hůře. Když cítí, jak se na něj učivo navaluje a on ho nedokáže správně pochopit, má tendenci studium ukončit. Ztratil motivaci dále pracovat a nemá potřebu se dále trápit.
„ČASTÝM DEMOTIVAČNÍM PRVKEM ZAČÁTEČNÍKŮ BÝVÁ UKLÁDÁNÍ LÁTKY DO ŠPATNÉ PAMĚTI, ODKUD SE JIM TO RYCHLE VYPAŘÍ Z HLAVY.“
V pokračování ve studiu jim nepomáhají ani ostatní, kteří látku chápou a bez problému přijímají nové a nové znalosti. Mít vedle sebe někoho, komu jde studium němčiny jako po másle, není zrovna povzbuzující. Studenti mají pocit, že nikdy nebudou dobří jako ostatní, a tak se velice často rozhodnou studium ukončit. Přestože problém není v tom, že nemají talent na jazyky a podobné nesmysly, i tak mají pocit, že by ostatní zpomalovali. Nevědí totiž, že si látku ukládají do špatné paměti.
2Naučte se něco o svých dvou pamětích
Abychom dokázali přesunovat informace do dlouhodobé paměti, je třeba podívat se, jak každá paměť funguje a na co slouží. Tuto oblast neurovědy vědci naštěstí již dávno prozkoumali, tudíž nám ulehčili spoustu práce.
Krátkodobá paměť slouží pro každodenní řešení nejrůznějších situací. Někdy se jí říká i paměť operativní nebo pracovní. Informace v ní jsou uloženy na velice krátkou dobu, ale zároveň si je rychle vybavíme. V krátkodobé paměti nezůstává nic dlouho, jelikož denně řešíme mnoho a mnoho problémů, tudíž se musí udělat místo pro další řešení situací. Oproti tomu dlouhodobá paměť má kapacitu téměř neomezenou, tudíž dokáže přijímat mnoho informací. Práce s dlouhodobou pamětí je náročnější, nepracuje tak rychle jako krátkodobá. Nejlépe si vybavujeme vzpomínky, které na nás měli nějaký citový dopad. Proto si třeba někdo dokáže připomenout babičku u sporáku, která vám zrovna vařila vaši oblíbenou krupicovou kaši, a vy jste se na ni hrozně moc těšili. A to vám byly pouhé 4 roky.
Podívejme se na příklad práce s pamětí, se kterým se setkal zřejmě již každý z nás. Když se vám představí křestním jménem skupina deseti lidí, které jste doposud neznali, pravděpodobně ihned po představení dokážete jejich jména rychle zopakovat. Ale vzpomenete si na všechna jména i druhý den nebo za týden? Většina z nás zřejmě ne, protože jsme měli tuto informaci uloženou jen v pracovní, tedy krátkodobé paměti. Na druhou stranu, vzpomenete si na křestní jména deseti svých spolužáků ze základní školy, ačkoli jste je třeba už deset nebo dvacet let neviděli? Zřejmě ano, máte je totiž uložené v dlouhodobé paměti.
Rozdíl je v tom, že jste si jména svých spolužáků pravidelně každý den připomínali a opakovali si je. Tedy vhodným způsobem opakování jste je přesunuli z krátkodobé paměti do dlouhodobé.
Nyní víte, že pro zapamatování si nové látky je potřeba uložit veškeré znalosti do dlouhodobé paměti. Ještě ale nevíte, jak si své znalosti přesunout. To je překvapivě velice jednoduché. Stačí do vašeho studia zapojit tzv. „řízené opakování“.
3Ebbinghausova křivka zapomínání
Na úvod vám povím, jak funguje naše paměť. V mozku máme neurony, které jsou spojeny vazbou. Vazba obsahuje nějaké znalosti, které jste se během života, nebo ve škole naučili. Všechny vazby se postupně rozpadají, pokud si je ovšem nepřipomeneme. A tady se dostáváme k tomu, že učivo je potřeba si opakovat. Nejedná se ale o takové opakování, při kterém nad učebnicí sedíte celý den a učíte se. Jde o soustavné opakování během několika dnů – řízené opakování. Tak docílíte toho, že se vám znalosti přesunou do dlouhodobé paměti.
Jak napovídá název toho bodu, řekneme si něco i o zapomínání. Je tomu už více jak 100 let, co profesor Hermann Ebbinghaus objevil křivku zapomínání.
Ebbinghausova křivka zapomínání nám ukazuje, kdy je onen kritický čas, při kterém začnete zapomínat látku, kterou jste se zrovna doučili. A jak vidíte, největší pokles přichází ještě ten den, kdy po několika hodinách přicházíte o téměř 60% látky, během dalších dnů potom ještě o 15%. Při takové ztrátě se vám snad ani nevyplatí studovat, že. Taková ztráta je způsobena nesprávným opakováním látky. Pokud si nezačnete učivo opakovat podle řízeného opakování, pak se z vás tímto stylem stane věčný student němčiny.
4Křivka řízeného opakování
Víme, že díky opakování se nám informace přesouvají do dlouhodobé paměti. Takové řízené opakování nám posilňuje vazby mezi neurony, tudíž se nám ukládá vše hlouběji. Opakovat celý den jednu látku se nám ale nevyplatí, je to spíše ztráta času.
„ZA POMOCI SPRÁVNÉHO OPAKOVÁNÍ SI BUDETE SCHOPNI ZAPAMATOVAT 4X VÍCE ZNALOSTÍ.“
Ebbinghausovu křivku zapomínání jsme rozšířili o křivku řízeného opakování. Díky ní si teď můžete prohlédnout, kdy si student musí danou látku zopakovat, aby si posilnil vazby mezi neurony. Při takovém efektivním opakování si z původní naučené látky zapamatujete zhruba ¾, což je oproti předchozímu markantní rozdíl.
Dle grafu profesora Ebbinghause jsme vytvořili křivku opakování. Ta je udělána tak, abyste si učivo připomněli právě v ten čas, kdy byste ho za normálních okolností zapomněli. Je to tedy pár hodin po učení, druhý den, sedmý den a nakonec den dvanáctý.
Nejprve si látku procvičujte i s pečlivým opakováním, třeba si ji přepisujte do jiného sešitu. Po několika precizních opakováních si látku postačí pouze stručně připomenout, všechny okolní detaily se vám ihned vybaví. Procvičování si pečlivě evidujte, abyste nic nepodcenili. Pro někoho to může být obtěžující, proto se porozhlédněte po nějakém vzdělávacím systému, který vám nabídne výuku na základě řízeného opakování. To vám studium němčiny značně usnadní.
5Online kurzy navržené přesně pro vás
S tím nejlepším výběrem se obraťte na nás. Pomůžeme vám zvolit si online kurz, který je navržen přesně podle řízeného opakování. Se studentem se učivo nejdříve probere a později se s ním i opakuje. Jedině tak si uchováte co nejvíce znalostí.
Podělte se s ostatními účastníky v komentářích, jak jste zapomínání vyřešili vy, nebo jaké máte zkušenosti s online kurzy.
