Nejčastější příčinou zapomínání je, že si nově naučené věci neukládáme do paměti na správné místo. Většina lidí využívá krátkodobou paměť, ale pro lepší a delší zapamatování potřebujeme uložit novou látku do dlouhodobé paměti. Máte-li právě tento problém, doufejme, že ho po přečtení tohoto článku vyřešíte.
1Noční můra začátečníků
Z počátku se vám zdá látka jednoduchá, nemáte potřebu si ji opakovat a bez problému ji zvládáte. Na další hodinu jdete s nadšením a odhodláním učit se novým věcem. Tímto stylem se však často stává, že si látku ukládáte pouze do krátkodobé paměti. Proto když postupujete ve výuce dál a dál, zdá se vám, že je pro vás nová látka obtížnější. To se děje z jednoho prostého důvodu, neukládáte si nové informace do dlouhodobé paměti.
A takto se stává, že při dalších hodinách ztrácíte motivaci pracovat, jelikož máte pocit, že to dál nezvládnete. Látka je pro vás čím dál tím víc složitější a vy nemáte možnost využít pomoci z vaší dlouhodobé paměti. Nemusíte se ale vzdávat tak brzy, naučit se ukládat informace do dlouhodobé paměti není nic těžkého. A když to zvládnete, za pár měsíců budete skvěle ovládat španělský jazyk.
UKLÁDÁNÍ SI NOVÝCH INFORMACÍ DO KRÁTKODOBÉ PAMĚTI JE VĚČNÝ PROBLÉM STUDENTŮ.
Výhodou studia cizího jazyka je, že se na něj můžete vrhnout v jakémkoliv věku. Proto neztrácejte naději, když se začínáte tzv. utápět ve vašem studiu. To, že někdo zvládá ukládat si novou látku do dlouhodobé paměti a nečiní mu žádný problém s pokračováním do nové lekce, neznamená, že vy to musíte vzdát, abyste je nebrzdili. Váš jediný problém k vyřešení je, naučit se ukládat novou látku do dlouhodobé paměti.
2Několik vědeckých poznatků
Pojďme na chvíli zabrousit do oblasti vědy – neurovědy. Naším cílem je začít si uchovávat nově naučenou látku v dlouhodobé paměti. To ovšem není tak snadné. Jak se tedy vyhnout krátkodobé paměti.
Abychom si mohli něco uložit do dlouhodobé paměti je potřeba si to neustále soustavně procvičovat. Dlouhodobá paměť má téměř neomezenou kapacitu, proto máme možnost si zapamatovat spoustu vzpomínek z dětství a přitom se k tomu všemu ještě celý život vzdělávat. Oproti tomu krátkodobá paměť je využívána pro momentální řešení problémů. Člověk ji denně využívá nesčetněkrát, ale její nevýhodou je omezená kapacita. V ní se neustále střídají nejrůznější potřebné informace. Bez krátkodobé paměti bychom si nejspíše nezvládli ani namazat chléb.
Podívejme se na příklad práce s pamětí, se kterým se setkal zřejmě již každý z nás. Když se vám představí křestním jménem skupina deseti lidí, které jste doposud neznali, pravděpodobně ihned po představení dokážete jejich jména rychle zopakovat. Ale vzpomenete si na všechna jména i druhý den nebo za týden? Většina z nás zřejmě ne, protože jsme měli tuto informaci uloženou jen v pracovní, tedy krátkodobé paměti. Na druhou stranu, vzpomenete si na křestní jména deseti svých spolužáků ze základní školy, ačkoli jste je třeba už deset nebo dvacet let neviděli? Zřejmě ano, máte je totiž uložené v dlouhodobé paměti.
Rozdíl je v tom, že jste si jména svých spolužáků pravidelně každý den připomínali a opakovali si je. Tedy vhodným způsobem opakování jste je přesunuli z krátkodobé paměti do dlouhodobé.
Tím nejlepším pomocníkem při studiu cizího jazyka, kdy potřebujete přemístit potřebné informace z krátkodobé paměti do té dlouhodobé, je tzv. řízené opakování. Řízené opakování je založeno na ideálním časovém harmonogramu a látka je vhodně dávkována.
3Ten nejlepší pomocník – řízené opakování
V mozku mezi neurony se tvoří tzv. jemná vazba, ta se časem rozplyne. Nestane se tomu tak v případě, pokud tuto vazbu posilujeme a danou informaci, vzpomínku si neustále opakujeme. V tento moment se nám dané učivo, např. španělská slovíčka, ukládají do paměti dlouhodobé a jsme schopni je kdykoliv využít bez jakékoliv námahy.
Již před dvěma stoletími se lidé zajímali o paměť. Jedním z nich byl i psycholog a filosof pan Hermann Ebbinghaus, který na základě zkoumání lidské paměti vytvořil tzv. Ebbinghausovu křivku zapomínání.
Křivka je vytvořena tak, abychom poznali, za jakou dobu se nám nové neprocvičované informace pomalu a jistě ztrácí. Nejčastější doba zapomínání je už několik hodin po probírané látce. Když se na graf podíváme pozorně, můžeme vidět, že z našeho pilného učení nám po sedmi a více dnech zbývá pouze 21% látky. Kde je zbylých 79%? Chcete-li si ponechat celých 100%, nově probrané látky, zkuste využít řízené opakování.
4Několikrát více informací
Zjistili jsme, že potřebujeme využívat dlouhodobou paměť. Známe příčinu jejich zapomínání, tj. nevyužívají řízené opakování. A známe i nejčastější dobu, kdy zapomene většinu probrané látky. Tak jak se těmto všem problémům vyhnout?
PŘI SPRÁVNÉM PROCVIČOVÁNÍ SI VAŠE PAMĚŤ MŮŽE UCHOVAT AŽ 4X VÍCE ZNALOSTÍ.
Jak vlastně taková křivka řízeného opakování vypadá? Pro lepší orientaci jsme naši křivku řízeného opakování přidali ke křivce zapomínání. Tak můžete nejlépe vidět výsledky a především podchycení situace na kritických místech, např. po 9 hodinách jsme ztratili téměř 60% naučené látky.
Pokud jste se podívali pozorně na graf, všimli jste si, že se nejedná o ustavičné sezení u stolu a opakování látky. Pro efektivnost zapamatování vám postačí pouze 5 dní, tj. opakování při prvním dni učení, poté si látku zopakovat 2. den, 7. den a při 12. dni byste měli dosáhnout zhruba 85% znalosti původní látky.
Při opakování látky dbejte i na pečlivost. Při prvních dvou dnech je pečlivost důležitá, můžete si látku třeba i přepisovat na papír. Při dalších dnech už to není potřeba a postačí vám si látku pouze připomenout. Nezapomeňte řízené opakování využívat při každé nově probírané látce, určitě po nějaké době zjistíte, že se vám to vyplatilo.
5Online kurzy s řízeným opakováním
Máte-li právě vy problém se zapomínáním, zkuste online kurzy, které jsou přímo zaměřené na řízené opakování. Postupem času přidávají novou a novou látku, ale zároveň stále procvičujete látku již probranou. Velký důraz je kladen i na procvičování slovíček, jež jsou možné probírat několika různými formami. V případě zájmu nás neváhejte požádat o pomoc.
