Přivlastňovací zájmena (Possessivpronomen)

1. Co jsou přivlastňovací zájmena
2. Rozdíl mezi přivlastňovacími zájmeny a osobními zájmeny
3. Přivlastňovací zájmena v němčině
4. Přivlastňovací zájmena sein x ihr
5. Přivlastňovací zájmena Ihr x euer
6. Vyjádření přivlastňovacího zájmena svůj v němčině
7. Skloňování přivlastňovacích zájmen v němčině
8. Spojování přivlastňovacích zájmen s předložkami

V článku zjistíte vše o přivlastňovacích zájmenech v němčině a vysvětlíme si, jak se tato zájmena liší od osobních. Nevynecháme ani časté chyby, které se dělají v zájmenech sein x ihr a Ihr x euer. A nakonec si posvítíme na skloňování a spojování přivlastňovacích zájmen s předložkami. Dostanete jasný návod, jak postupovat, a díky přehledným tabulkám a příkladům nebudete váhat, které přivlastňovací zájmeno ve větě použít a v jakém tvaru.

1. Co jsou přivlastňovací zájmena?

Přivlastňovací zájmena (Possessivpronomen) studenti často v němčině vnímají jako strašáka. Není se ale čeho bát. Ukážeme vám jednoduše, jak na ně.

Přivlastňovací zájmena vyjadřují přivlastňovací vztah dané osoby k jiné osobě či věci. Např. můj bratr, jeho auta, k Vašemu domu. Stejně jako v češtině stojí před podstatným jménem, se kterým je spojuje rod, číslo a pád. Tedy mein Bruder, seine Autos, zu Ihrem Haus.

2. Přivlastňovací zájmena versus osobní zájmena

Pro úspěšné zvládnutí přivlastňovacích zájmen potřebujete znát rozdíl mezi přivlastňovacím a osobním zájmenem.Osobní zájmena zastupují podstatná jména. Stejně jako přivlastňovací zájmena se skloňují, ale ve větě nikdy nestojí před podstatným jménem. Když to ukážeme na příkladu:

zu seinen Kindern (k jeho dětem) x zu ihnen (k nim)

První vidíme přivlastňovací zájmeno postavené před podstatné jméno, druhé je osobní zájmeno, které podstatné jméno zastupuje.

3. Přivlastňovací zájmena v němčině

Vždy se učte přivlastňovací zájmeno současně se zájmenem osobním. Pomůže vám to tak určit osobu či věc, které chcete něco přivlastnit, a vybrat rychleji vhodné přivlastňovací zájmeno.

Pojďme se na to podívat v přehledné tabulce. Někdy bývá obtížné přivlastňovací zájmeno správně přeložit, proto jsme v tabulce uvedli i české významy.

Přivlastňovací zájmena, tvary v 1. pádu

Jak jste si jistě všimli, v tabulce jsou vždy u každého přivlastňovacího zájmena tři tvary. Důvod? Už víte, že přivlastňovací zájmeno stojí hned před podstatným jménem.

Vše, co stojí bezprostředně před podstatným jménem, ovlivňuje v němčině člen podstatného jména, v tomto případě člen neurčitý. Tedy ein, eine, ein a jednoduchá rovnice k tomu:

• ein = der (mužský rod), das (střední rod)
• eine = die (ženský rod)

A teď to nejdůležitější. Všechna přivlastňovací zájmena se v jednotném čísle chovají jako člen neurčitý. Takže platí u čísla jednotného:

• ein = mein, dein, sein, ihr, unser, euer, ihr, Ihr Mann (muž), Kind (dítě)
• eine = meine, deine, seine, ihre, unsere, eu(e)re, ihre, Ihre Frau (žena)

Přivlastňovací zájmeno v 1. pádě v mužském a středním rodě je tedy vždy bez koncovky. V ženském rodě v 1. pádě má vždy koncovku -e.

mein Mann (muž) x meine Frau (žena)

Pro úspěšné zvládnutí přivlastňovacích zájmen tedy musíte udělat následující 4 kroky:

1. vybrat vhodné přivlastňovací zájmeno (dle tabulky)
2. znát člen určitý podstatného jména, které chcete přivlastnit – der Hund (pes), die Katze (kočka), das Pferd (kůň)
3. převést člen určitý na člen neurčitý – ein Hund, eine Katze, ein Pferd
4. ze členu neurčitého vytvořit vhodné přivlastňovací zájmeno – mein Hund, meine Katze, mein Pferd

Co se týče množného čísla, tam tato rovnice fungovat nebude. Je to z toho důvodu, že neurčitý člen gramaticky netvoří množné číslo. Dosadíme tedy místo členu neurčitého člen určitý die, který je u všech podstatných jmen v množném čísle stejný. A co nám vznikne?

• die Männer, Kinder = meine, deine, ihre, seine, unsere, eu(e)re Männer, Kinder, Frauen

V množném čísle je v 1. pádě tedy koncovka -e u všech přivlastňovacích zájmen.

• meine Männer, Frauen, Kinder

4. Přivlastňovací zájmena sein x ihr

Dáme vám teď jednoduchý úkol. Zkuste si přeložit spojení její bratr a jeho sestra. V češtině věc zcela triviální. V němčině si ale u 3. os. č. j. uvědomte, k jaké osobě přivlastňovací zájmeno vztahujete.

• její bratr se vztahuje k zájmenu ona/sie – použijte tedy přivlastňovací zájmeno ihr Bruder
• jeho sestra se vztahuje k zájmenu on/er – použijte tedy přivlastňovací zájmeno seine Schwester

5. Přivlastňovací zájmena Ihr x euer

Pokud v němčině vykáme, používáme vždy Sie (3. os. č. mn.). Naopak tykání jednotlivce je spjato s du (2. os. č. j.) a skupině s ihr (2. os. č. mn.). Totéž platí i u používání přivlastňovacích zájmen.

• Sie und Ihre Schule – Vy a Vaše škola – vykání
• du und dein Freund – ty a tvůj přítel – tykání, jednotné číslo
• ihr und eure Kinder – vy a vaše děti – tykání, množné číslo

U zájmena euer, euere můžete kromě 1. pádu rodu mužského a 1. a 4. pádu středního rodu druhé -e- vypustit.

• Euer Wagen sieht schön aus.
• In eurem Wagen gibt es bequeme Sitze.

6. Vyjádření přivlastňovacího zájmena svůj v němčině

Všimli jste si někdy, jak často v češtině používáme zájmeno svůj? Řeknu to své matce. Byla se svým přítelem v kině. Ukážete nám svůj mobil?

Němčina se chová jinak. Místo aby vše nahradila univerzálním přivlastňovacím zájmenem, přivlastní vždy konkrétní osobě či věci (osobnímu zájmenu).

• Ich sage es meiner Mutter. – Řeknu to své matce
• Sie war mit ihrem Freund im Kino. – Byla se svým přítelem v kině.
• Zeigen Sie uns Ihr Handy? – Ukážete nám svůj mobil?

7. Skloňování přivlastňovacích zájmen v němčině

Přivlastňovací zájmena se stejně tak jako osobní zájmena skloňují. Dobrá zpráva je, že němčina má pouze 4 pády, a z toho aktivně využívá pouze 3.

Už víte, že přivlastňovací zájmena se chovají jako členy neurčité a to platí i při jejich skloňování.

Ukážeme vám to na příkladu v následující tabulce. Všechna přivlastňovací zájmena mají stejné koncovky dle tabulky, takže je snadno můžete nahradit jinými.

Skloňování přivlastňovacích zájmen v jednotném čísle

Zkuste si u sein, seine odmyslet počáteční písmeno s a hned uvidíte člen neurčitý.

Mužský rod je ve skloňování vždy nejobtížnější, protože má v každém pádu jiný tvar. Ženský a střední rod mají naopak stejné tvary v 1. a 4. pádu.

Skloňování množného čísla u přivlastňovacích zájmen vychází ze členu určitého die, jak již víme, a je jednotné pro všechny rody.

Skloňování přivlastňovacích zájmen v množném čísle

Pokud tedy chcete použít přivlastňovací zájmeno v dalších pádech, musíte doplnit váš manuál ještě o jeden krok navíc:

1. vybrat vhodné přivlastňovací zájmeno (dle tabulky)
2. znát člen určitý podstatného jména, které chcete přivlastnit – der Hund (pes), die Katze (kočka), das Pferd (kůň)
3. převést člen určitý na člen neurčitý – ein Hund, eine Katze, ein Pferd nebo v případě množného čísla použít die – die Hunde, Katzen, Pferde
4. ze členu neurčitého vytvořit vhodné přivlastňovací zájmeno – mein Hund, meine Katze, mein Pferd
5. k vhodnému přivlastňovacímu zájmenu přidat koncovku, která odpovídá danému pádu – zu meinem Hund, meiner Katze, meinem Pferd (k mému psovi, mé kočce, mému koni)

a máte hotovo!

8. Spojování přivlastňovacích zájmen s předložkami

Určitě víte, že členy podstatných jmen se někdy spojují s předložkami a vznikají pak spojení jako am Tisch (u stolu), zur Schule (do školy). Je to možné, avšak jen za podmínky, že jde o člen určitý.

Pokud stojí před podstatným jménem člen neurčitý, není takové spojení možné.

• an dem Tisch = am Tisch (u stolu) x an einem Tisch (u stolu)
• zu der Schule = zur Schule (do školy) x zu einer Schule (do školy)

Z toho tedy vyplývá, že spojování předložek s přivlastňovacím zájmenem není možné, protože přivlastňovací zájmeno se chová vždy jako člen neurčitý.

Takže vždy pouze:

• Ich gehe zu meiner Schule.         Jdu do mé/své školy.

Cvičení k přivlastňovacím zájmenům

Na závěr jsme si pro vás připravili krátké cvičení, abyste zjistili, zda jste všemu v článku porozuměli. A pokud vám to nebude stačit, podívejte se ještě na tento odkaz, kde najdete další procvičení.

Doplňte vhodná přivlastňovací zájmena:

Ich wohne in einem Treppenhaus. 1. (Můj) ………. Wohnung ist klein und gemütlich. Mein Nachbar ist Herr Kerner. Er wohnt in 2. (jeho) ………. Wohnung allein und mag 3. (jeho) ………. Blumen. Im ersten Stock unter 4 (můj/jeho) ………. Wohnung wohnt Familie Rahn. 5. (Jejich) ………. Sohn heißt Simon und 6. (jejich) ………. Tochter ist Larissa. 7. (Jejich) ………. Kinder sind ab und zu laut. Das gefällt 8. (můj/náš) ………. Nachbarn gar nicht. Frau Rahn wohnt im 2. Stock. 9. (Její) ………. Wohnung ist sehr groß. Sie vermietet ein Zimmer. 10. (Její) ………. Mieterin heißt Frau Barlach. Zu 11. (náš) ………. Treppenhaus gehört ein kleiner Garten. Ich und 12. (moje) ………. Nachbarin Frau Rahn sitzen oft in 13. (náš) ………. Garten und sprechen über 14. (náš/můj/její) ………. Nachbarn. Es macht uns großen Spaß. Und wo wohnen Sie? Wie sieht 15. (Váš) ………. Haus aus?

Řešení:

1. meine
2. seiner
3. seine
4. meiner/seiner
5. Ihr
6. ihre
7. Ihre
8. meinen/unseren
9. Ihre
10. Ihre
11. unserem
12. meine
13. unserem
14. unsere/meine/ihre
15. Ihr