Jak vám to mohou ‚falešní přátelé‘ pěkně zavařit

Pojem „falešní přátelé“ se poprvé objevil v knize francouzských lingvistů Maxima Kœsslera a Julese Derocquigna v roce 1928. Jedná se o zkrácený výraz názvu “faux amis du traducteur” tedy “falešný kamarád překladatele.” Jak už bylo zmíněno, jedná se o slova, která ve dvou či více jazycích vypadají či znějí stejně (tzv. homonyma), ale mají jiné významy. Tyto významy se mohou zcela lišit, či mít pouze jiné konotace. Stává se tak z mnoha důvodů – nejčastějším z nich je však ten, že bylo v minulosti slovo převzato z jiného jazyka, ale jeho význam byl postupem času změněn. Někdy je však podoba slov čistě náhodná.

Problémy dělají studentům především proto, že si ani sami neuvědomí možný jiný význam daného slovíčka. V konverzaci se tak může stát, že se mluvčí nepochopí. Velmi častým falešným přítelem může být třeba slovíčko gymnázium.

Řekněme, že se nás rodilý mluvčí zeptá:
„What do you study?“ (Co studuješ?)
a vy odpovíte:
„I go to the gymnasium.“
Tato věta ale neznamená: „Chodím na gymnázium“, ale „Chodím do tělocvičny.“ Rodilý mluvčí by tak pravděpodobně vaší odpovědi příliš nerozuměl.

S něčím podobným se můžeme setkat např. i u slovíčka „bilión“:
Zatímco v češtině má bilión hodnotu 1,000,000,000,000
V angličtině je „billion“ 1,000,000,000
(v češtině by se tedy jednalo o úplně jinou číslovku – o miliardu).

Asi se teď sami sebe ptáte – Co s tím? Bohužel, neexistuje žádná kouzelná cesta, jak se nesprávnému použití těchto slovíček vyhnout. To jediné, co můžete udělat, je nespoléhat na to, že podobně znějící či vypadající slovo znamená to samé v cizím i v našem rodném jazyce.

V tom vám může pomoci právě tento článek, jelikož si o mnoha z problematických slovíček řekneme. Zaměřte se na ta slovíčka, která se vám pletou nejvíce, a zapamatujte si jejich správný význam.