Předpřítomný čas průběhový (Present perfect continuous)

Čas předpřítomný průběhový v angličtině

1. Jak tvořit předpřítomný čas průběhový
2. Kdy použít předpřítomný čas průběhový
3. Kdy nelze použít předpřítomný čas průběhový
4. Nejčastější chyby v předpřítomném čase průběhový
5. Rozdíl mezi předpřítomným časem prostým a průběhovým

Čas předpřítomný průběhový v angličtině

Jistě jste se během komunikace v angličtině setkali s předpřítomným časem průběhovým. Pro mnohé z nás může být problémový, protože v českém jazyce žádný podobný čas nepoužíváme. V angličtině má ale své opodstatnění, stejně jako jeho kolega předpřítomný čas prostý. Doporučujeme se nejprve naučit používat právě Předpřítomný čas prostý. Pokud už ho máte v malíčku, jste tu správně a můžete pokračovat ve čtení.

Nyní si přehledně, jasně a podrobně vysvětlíme gramatiku předpřítomného času průběhového. Nejdůležitější je si zapamatovat, že tuto formu předpřítomného času používáme, když klademe důraz na průběh dějů nebo činností, které začaly v minulosti a stále probíhají v přítomnosti. V předpřítomném čase průběhovém nezdůrazňujeme výsledek, ale proces.

1 Jak tvořit předpřítomný čas průběhový

K vytvoření přítomné času průběhového potřebujete:
podmět + have/has + příčestí minulé slovesa „to be“ + významové sloveso s koncovkou -ing + zbytek věty

Zápor předpřítomného času průběhového tvoříme přidáním záporky NOT k pomocnému slovesu have/has. Běžně se místo „have not“ používá zkrácený tvar „haven’t“, jak vidíte v následujících příkladech.

• I haven’t been talking on the phone all evening!

Používá se velmi zřídka, například v momentě, kdy chceme říci, že jsme místo jedné
činnosti dělali nějakou jinou.

• A: You have been lying in your bed since morning!
• B: I haven’t been lying in my bed, I have been repairing the car in the garage.

Častěji se ale v záporu používá předpřítomný čas prostý. Pokud v předpřítomném čase používáme zápor, dáváme tím najevo, že činnost vůbec neproběhla, ne že neprobíhala – mizí tím důraz na činnost, a proto častěji použijeme prostou variantu předpřítomného času.

• We haven’t been dancing since the last ball. x We haven’t danced since the last ball. – Netančili jsme od posledního plesu. – Nesnažíme se dát najevo, že činnost neprobíhala, ale že vůbec neproběhla.

Jak již víme z předpřítomného času prostého, další možností, jak vytvořit zápor u předpřítomných časů, je použití slova never. To stejné platí i pro předpřítomný čas průběhový. Never tvoří zápor ve větě, a proto už nepoužijeme záporku NOT s pomocným slovesem HAVE.

• I have never been working so hard. I have not never been working so hard. – Nikdy jsem tak tvrdě nepracoval.
• I’ve never been running for so long. I’ve not never been running for so long. – Nikdy jsem tak dlouho neběhal.

Při tvorbě otázky v předpřítomném čase pouze přehodíme podmět a pomocné sloveso have/has.

2 Kdy použít předpřítomný čas průběhový

Předpřítomný čas průběhový používáme v několika následujících situacích:

Děj začal v minulosti, ale stále ještě probíhá
Předpřítomným časem průběhovým vyjadřujeme skutečnost, že děj který začal v minulosti, probíhá i teď v současnosti, když o něm mluvíme.

• I have been waiting here for an hour. – Čekám tu už hodinu.
  Touto větou říkám, že tady právě teď čekám a že tu čekám už hodinu. Zmiňuji tedy to, co je teď, i to, co již bylo.

V některých podobných případech je možné použít místo předpřítomného průběhového času i čas prostý. Jedná se o situace, kdy si myslíme, že daná skutečnost trvá už dlouhou dobu, a my ji můžeme považovat za stálou pravdu.

• I have been living here for five years. – Žije zde pět let. (Bydlím tu teprve krátkou dobu, pět let se mi zdá málo)
• I have lived here for five years. – Žiji zde pět let. (Bydlím tu už pět let, to je dlouhá doba, už jsem tu jako doma.)Vidíme, že v češtině žádný rozdíl nenastal. Nicméně v anglickém jazyce má každá věta trochu jiný význam.

Zaměření na děj, ne na výsledek
Pokud se ve svém záměru soustředíme na děj a nikoliv na výsledek, anebo pokud ani žádný výsledek není, používáme předpřítomný čas průběhový.

• She has been doing her homework. – Dělala domácí úkol.
• He has been fixing his bike. – Spravoval své kolo.

X

• He has fixed his bike. – Spravil své kolo.V prvním případě je děj neukončený. Mluvíme o dané činnosti, o procesu. Nevíme, jestli už kolo opravil. Druhá věta klade důraz na výsledek. Kolo je tady spravené.

Děj, který ovlivnil současnost
Předpřítomný čas průběhový použijeme v momentě, kdy mluvíme o události, která sice už neprobíhá, ale svým děním ovlivnila přítomnost. Pokud používáme předpřítomný čas, nesmíme zapomenout, že nelze zmínit čas nebo dobu, kdy událost probíhala.

• I am wet because it has been raining. – Jsem mokrý, protože pršelo. (Pršelo a to vedlo k tomu, že jsem teď mokrý.)
• A: Why are you so dirty? – Proč jsi tak špinavý?
  B: I have been mucking around in the garden. – Zašpinil jsem se na zahradě. (Byl na zahradě a to vedlo k tomu, že jsem teď špinavý.)

3 Kdy nelze použít předpřítomný čas průběhový

Předpřítomný čas průběhový nemůžeme použít v řadě případů. Pojďme si je probrat.

Předpřítomný čas průběhový nepoužíváme k popisu specifické události, která probíhala v minulosti, ale teď už neprobíhá. V takovém případě zvolíme minulý čas.

• I was waiting for you. – Čekal jsem na tebe.
  Tímto vyjádřením říkáme, že jsme na někoho čekali, ale právě teď už nečekáme, buď přišel, nebo jsme čekání vzdali.

Pokud sdělení obsahuje informaci o tom, kdy událost probíhala, a čas je důležitou součástí věty, místo předpřítomného času průběhového používáme čas minulý.

• I was cleaning my room yesterday. – Včera jsem si uklízela pokoj.

Jestliže sdělením klademe důraz na výsledek děje, nikoliv na jeho průběh, pak je správně předpřítomný čas prostý.

• I’ve written a letter. – Napsal jsem dopis.

Pokud podáváme prosté oznámení o tom, že se něco stalo, ale nezmíníme přesný čas, používáme také předpřítomný čas prostý, nikoliv průběhový.

• He’s lost his keys. – Ztratil klíče.
  Nevíme, kdy je ztratil, ale podle použití předpřítomného času lze odhadovat, že to bylo nedávno.

Předpřítomný čas průběhový nelze aplikovat při použití stavových sloves.

• I have been liking you for years. → I have liked you for years. – Líbíš se mi léta.
  Stavová slovesa vyjadřují stavy a postoje. Nelze je tedy použít u průběhových časů. Probíhat mohou jen činnosti. Mezi další stavová slovesa patří např. know, believe, love, hate, want, need, apod.

4 Nejčastější chyby v předpřítomném čase průběhovém

Jaké jsou nejčastější chyby v použití předpřítomného času průběhového?

Špatný tvar pomocného slovesa u třetí osoby jednotného čísla

• She have been doing her homework since morning. → She has been doing her homework since morning. – Od rána dělá domácí úkol.

Uvádíme přesný čas průběhu děje, který už pominul

• I have been repairing my car yesterday. → I was repairing my car yesterday. – Včera jsem opravoval své auto.

Klademe důraz na výsledek činnosti

• I have been writing a letter. → I have written a letter. – Napsal jsem dopis.

5 Rozdíl mezi předpřítomným časem prostým a průběhovým

Rozdíl mezi předpřítomnými časy spočívá v tom, jestli daný děj skončil nebo ne. Pro Předpřítomný čas prostý je důležité, zda je děj ukončený. Klade důraz na výsledek aktivity, ne na její průběh. Naopak předpřítomný čas průběhový zdůrazňuje trvání dané činnosti. Klade důraz na průběh děje.

Zapamatujte si, že oba časy se svým dějem vážou k přítomnosti a ovlivňují ji. Na tabulku s příklady a jasnými rozdíly se podívejte v článku Předpřítomný čas, kde také najdete přehledné shrnutí předpřítomného času prostého i průběhového.